Na kus řeči s R. Foltýnem

Velice otevřený a emotivní rozhovor, částečně i s basketbalovou tématikou - poskytl předseda oddílu a řečkovický zastupitel Richard Foltýn na přání redakční rady měsíčníku ŘEČ.

Zde je jeho plná verze:

Na kus řeči s Richardem Foltýnem

                Richard Foltýn (ODS) je zastupitelem teprve druhé funkční období, přesto se za dobu několika málo let stal v Řečkovicích a Mokré Hoře nepřehlédnutelným a těžko nahraditelným propagátorem sportu a sportovních organizací.

                Když jsem Tě posledně po zastupitelstvu upozorňoval, že jsi na řadě s rozhovorem, trochu jsi mě zaskočil konstatováním, že s Tebou byl rozhovor v Řeči nedávno. Měl jsem sice taky takový pocit, ale nadalo mi to a podíval jsem se do archivu - rozhovor vyšel v červnu 2011. Čas uhání netušenou rychlostí a pro nás je to ideální moment pro ohlédnutí za 4 lety Tvého osobního i funkcionářského života. Podařilo se ti  v premiérovém funkčním období naplnit Tvoje tehdejší představy?

Myslím, že celkem podařilo, a ty představy to možná i předčilo. Minulé volební období jsem byl totiž zvolen nejenom do zastupitelstva, ale stal jsem se i členem sedmičlenné rady městské části, což mě pozitivně překvapilo a dalo možnost dění v naší MČ sledovat dopodrobna a podílet se na jejím rozvoji. Navíc mi byl svěřen i post předsedy sportovní komise, což je moje srdeční záležitost. Vážím si také toho, že moje čtyřleté působení v místní samosprávě hodnotili místní občané a organizace převážně kladně a dali to najevo i v loňských komunálních volbách.

Jsi generálním manažerem a předsedou představenstva extraligového basketbalového oddílu Valosun KP Brno. Jak se stane člověk generálním manažerem takového oddílu?

Prvně musím říct, že tato pozice sice zní velice vznešeně, ale je to post spíše za trest. Do klubového představenstva mne před 5 lety přivedl tehdejší předseda a hlavní sponzor, bývalý basketbalový reprezentant – Martin Šibal. V té době a vlastně i nyní působily v mládežnických kategoriích obě moje dcery a já se snažil klubu pomáhat svými dlouholetými zkušenostmi ze sportovně-manažerského prostředí. Hned po prvním roce mě však požádal, zda bych po 8 letech, co klub šéfoval on, nepřevzal zodpovědnost za celkový chod oddílu já. A protože hrozilo, že by s jeho odchodem mohl mít tento sportovní klub s 55tiletou tradicí velké problémy, tak jsem kývnul. A od té doby už klidně nespím...

Jak tomu mám rozumět?

Velice jednoduše. Sehnat v dnešní době každý rok 8 - 10 milionů korun na pokrytí celkového rozpočtu, aby se udržela nastavená výkonnost elitního týmu i navazujících mládežnických kategorií je někdy nadlidský úkol. Navíc jde o velice nevděčnou, ale přitom psychicky velice vyčerpávající práci s obrovskou zodpovědností a organizační, marketingovou i legislativní dovedností.

V tisku nedávno proběhla dokonce informace, že uvažuješ o ukončení spolupráce?

Ano, to bylo v souvislosti s výkony a výsledky elitního týmu žen v nejdůležitějších fázích sezony a nikdo by se mi nemohl divit. Vzhledem k vynaloženým prostředkům do širokého a kvalitního kádru jsme i přes výbornou hru a třetí místo po základní části nakonec ničeho nedosáhli! A to samozřejmě bude mít zase vliv na jednání s partnery pro příští sezonu i na metodicky přidělované dotace. Přitom jsem už několikrát chod klubu zachraňoval z rodinného rozpočtu, upozadil jsem kvůli tomu podnikatelské i další aktivity a dvakrát zdravotně zkolaboval…

A jak jsi se tedy rozhodl…?

Šíleně – jdu do toho dál a navíc bych chtěl do Králova Pole poprvé v novodobé historii přivést EUROCUP, druhou nejvýznamnější evropskou pohárovou soutěž. Navíc VALOSUN KP Brno nejsou jenom extraligové ženy, ale mám zde zodpovědnost také k šestnácti dalším kategoriím, k 250ti děvčatům, co se u nás tomuto sportu věnují, k více než 20ti obětavým trenérům, k rodičům, co do toho investují čas i peníze, a v neposlední řadě i k příznivcům a partnerům, kteří nás podporují a utvrzují v tom, že ta práce i  úsilí mají nějaký smysl.

Tvůj přehled o sportovním prostředí přesahuje nejen hranice naší městské části, ale i města Brna. Jak hodnotíš situaci brněnského vrcholového sportu?

Možná překvapím, ale optimisticky. Bývalá i současná koalice městského zastupitelstva podmínky pro vrcholový sport výrazně posunula k lepšímu, i když ve srovnání s kulturou a některými jinými městy ještě zaostáváme. Nicméně nebýt výrazné podpory od města a také spolupráce všech významných brněnských klubů v rámci společné UNIE, asi by měli všichni mnohem větší problémy, protože v ekonomicky nejisté době než se vyřeší financování sportu celkově, to nemá nikdo jednoduché. Přitom udržet dnešní děti a mládež u sportu a ještě jim dávat za příklad kvalitní seniorský tým s řadou vlastních odchovanců, by si zasloužilo vyznamenání pro všechny, kterým se to daří. A výsledky i úspěchy se v Brně už viditelně dostavují nejenom u mládeže. Kometa je už delší dobu hokejovým i společenským fenoménem, Zbrojovka pod novým majitelem začala razit smysluplnou koncepci s dobrým výhledem do budoucna + ožívají myšlenky na “Lužánky“, házenkáři zažívají nejpovedenější sezonu v historii, zpět na scéně je mužský basketbal, dlouhodobě úspěšná je brněnská atletika, badminton i baseball. A o tom, že je zájem se pořád zlepšovat, svědčí i ta moje nespokojenost s 5. místem, přitom co by za tohle umístění v jiných městech nebo klubech s mnohem vyššími rozpočty dali.

Zpátky do Řečkovic. Která z místních sportovních či společenských událostí je Ti nejbližší, která by podle Tebe stála za zmínku?

Tak těch akcí je asi víc a je dobře, že k těm již zavedeným stále přibývají i další nové a zajímavé. Z těch společenských určitě stojí za zmínku tradiční Vavřinecké hody, plesy v místní sokolovně, oblíbený Dětský den za radnicí a řada koncertů v amfiteátru za kostelem. Z těch sportovních bych asi jmenoval oblíbenou anketu Sportovec roku MČ a Sportovní dětské odpoledne. Nově jsou to také různé turnaje a akce pro veřejnost např. v pěkném orelském areálu, plaveckém bazénu, či interiérovém golfu. Na některých se organizačně podílím, ale hlavně je všechny i s celou rodinou velice rádi navštěvujeme.

Vidím, že jsi zapálený organizátor, nebo také ještě aktivně sportuješ?

No jestli se tomu dá ve dvaačtyřiceti takto říkat, tak ano… Vrcholově jsem se v mládí věnoval volejbalu v tehdejší Zbrojovce pod tvrdým drilem pověstného trenéra Karla Lázničky. V nejlepších letech jsem se probojoval do reprezentace a stal se bronzovým medailistou na mistrovství Evropy v billiard-hokeji a hrál aktivně futsalovou 1.A třídu. Později jsem k tomu ještě přibral velkou kopanou, tenis a badminton, ale to už pouze na výkonnostní úrovni.

Abychom se nebavili jenom o sportu. Pravidelně se spolu v rodičovských rolích potkáváme na akcích řečkovického gymnázia. Já bych řekl, že ta škola má docela našlápnuto.

Tak to s Tebou naprosto souhlasím, i když budova této školy tomu zatím ještě neodpovídá. První fáze modernizace však má být v dohledné době zahájena a měla by obsahovat hlavně půdní nástavbu, ve které mají vzniknout přírodovědné posluchárny a laboratoř. Druhá fáze s vysněnou sportovní halou by pak měla následovat. Nejdůležitější však je, co se děje uvnitř školy. A to si troufám tvrdit, že v nově zrekonstruovaném prostředí je jedinečný středoškolský učitelský sbor s prokazatelnými pedagogickými výsledky. Vždyť přes tuhle školu prošla celá řada v současné době úspěšných osobností. Zajímavé jsou také všechny mimoškolní aktivity vrcholící blížícím se, vždy originálně pojatým, Majálesem.

Richarde, děkuji ti za velice zajímavý rozhovor a těším se s Tebou a případně i s našimi čtenáři na viděnou třeba hned 1. května dopoledne v areálu bývalého pivovaru na zmiňovaném Majálesu.

Oliver Pospíšil – šéfredaktor zpravodaje ŘEČ, místostarosta a člen RMČ

Návrat na úvodní stranu